Bude (je) to dva roky, co jsme opustili domovinu a vydali se zčásti sloužit královně. Po domově je mi ale smutno stejně, někdy možná víc, někdy míň, někdy žiju od letu do letu, ale přátelé mi chybí pořád. Když žijete v zahraničí, stáváte se potenciálním cílem navštívení všech možných přátel a známých, ale také tím, že žijete daleko delší dobu, tak si říkají, že však tam jsou, přijedeme příště;) A tak čekáte kdo přijede a podstoupí dobrodružství britského rozmarného počasí a našeho skromného příbytku. Když si vaši přátelé zvolí vyčkání a cestují do dalekých dálek za poznáním teď, kdy jindy, tak si přejete, aby měli co nej cestu, zážitky a hlavně aby se vrátili v pořádku. Na cestu jim vše šťastné popřejete a v myšlenkách cestujete s nimi (to já velmi ráda i googlem :) ). A aby si na vás vzpomněli i oni, přibalíte jim něco na cestu ;)
Ano ano, teď vás všechny sežeru :D A ani člověk nemusí hned letět, stačí vlak nebo auto ;) Krásné, hlavně ten puntík. A tečka ;)
OdpovědětVymazatPuntíková závislost do puntíku? ;)
VymazatDo puntíku:* S proužkem a kytkou v ruce ;)
Vymazat