pátek 5. srpna 2016

Po žních půjde k Turkovi!

Hláška z nesmrtelného filmu, Vesničko má středisková. Ona ale nepůjde za trest a možná ani žádného Turka nepotká, ale půjde z domu. První opuštění domu v šestnácti, odchod na internát. Někdo dům rodičů neopustí ani ve 35, jiní odchází po základní škole. Krok velký, alespoň já si myslím. Když jsem odešla na vysokou, byla jsem ráda, že mám něco z domu, co mi připomíná rodinu. Proto jsem se rozhodla vyrobit dar na cestu do světa.  

Deka, do které se bude moci vždy zachumlat, když se bude chtít schovat před okolím nebo cítit improvizované teplo domova.
Prošití deky? Jeden velký zážitek, nebo ne Luci? :)) 
  
Na focení nebyl čas, deka se došila, zabalila a utíkalo se gratulovat.
Rozbalení, snad nadšení, rychlé focení a zpět ke stolu - společensky konverzovat. 
Barvy akorát pro holčičku, která už dávno vyrůstla.
Praporky Happy B-day, které jsou mažoretce více než blízké.

♥ Šťastnou cestu životem 

A vám hezký víkend!

7 komentářů:

  1. Omg,takova nádhera💕💕💕💕S. byla nadšená že jo? To jsi prošívala ručně? 😱

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ♥ Snad ano:) a prošití? ručně ne! Zápas na stroji s pomocí embroidery foot. Stroj starý asi 50 let ji měl v příslušenství, nezbývalo, než to vyzkoušet. Ale návod ke stroji není, tak to byla loterie:) ale vyšlo to;) Hezký víkend ♥

      Vymazat
    2. Wow, tak to dnes tomu mému dědečkovi prohlédnu krabičku, jestli tam něco podobného. Ale těžké to je, možná ručo bych to zvládla spíš ;)

      Vymazat
    3. Hezký víkend aj tobě ;) :*

      Vymazat
    4. Prohlédni a chce to cvik! ;) Díky ♥

      Vymazat
  2. Super! To prošívání je pro mě vždycky to nejhorší :)

    OdpovědětVymazat