Ráno to ještě vypadalo na den k ničemu. Vstávala jsem rozbitá jak váza, já vím, říká se vylétá jak váza, ale nepila jsem, takže? Na oběd přišel pošťák, včera večer poštou ranní :)) a řinesl pohled z domoviny. K nám do exilu. Krásný, z českých luhů a hajů a hlavně psaný dětmi. Kostrbaté písmo, bez chyb, prázdniny se na nich ještě nepodepsaly. Vždy mě to potěší a zahřeje u <3, když příjde pošta z domu. Dokonce jednou, jsem se dojala na veřejnosti a to nepřišla pošta ani mě, takže ostuda. Spolužačka ze Švýcarska dostala na hodině balík, přišel na vrátnici do školy. Otevřela ho a byla úplně mimo. Kamarádka jí upekla buchtu, jak jinak než ze švýcarské čokolády, přibalila bulvární časopis v rodném jazyce a prý aby to tam vydržela, tak 3 RedBully, byla dojatá a já taky, no stará plačka. Možná i z toho, že se buchta nevybalila. Mně ale stačí málo, takže i pohled je velkou radostí a dojetím.
Nakonec, i to slunce se dnes na chvilku ukázalo a to hlavní se objevilo v mailu a den ještě nekončí. V mailu nebyl výherní mail, ale vzkaz, že si sem mám napsat, že ty tašky ještě LÉČÍ. Kdo by tomu kdy věřil. Napsala mi, že tu sedí a tečou jí slzy (to sme dvě), protože se poznala v jednom z příspěvků a že mi asi neřekla, že tenkrát, když jí přišel dárek poštou, řekla si - A DOST! Snad jsem jí pomohla? a to nebyla taška na hlavu, ale jen se vzkazem. Pro NI, pro okolí když ji nosí, pro kohokoliv. Že by to byl zásah z čistého nebe? ale ne:) Jsem ráda, že to tak je a kdo ví, kolika lidem to takto ještě pomohlo k probrání se z krize, ze zbytečných se sebeubíjení. Žena je celkom kom.pli.ko.vanááá, kdo sa v nej vyznať má ... zpívá Polemic.
Děkuji TI:* <3
Žádné komentáře:
Okomentovat